Mojí cestu ke kreslení a malování jsem si začala prošlapávat již od útlého věku, kdy jsem veškerý volný čas věnovala právě této činnosti. Neznala jsem žádná pravidla, žádnou teorii, zkrátka jsem si vzala tužku a zkoušela kreslit, co jsem viděla.

Postupně jsem přešla od kresby převážně zvířat tužkami a pastelkami na malbu klasickými temperami na čtvrtku. Zde mi nastalo období krajin a hor, kdy jsem začala zkoušet také větší formáty. Další posun nastal někdy na začátku střední školy, kdy jsem poprvé "ochutnala" kouzlo malby na plátno. Lehkost tahů štětcem a nekonečné možnosti v míchání a spojování barev mě fascinovali natolik, že jsem se věnovala převážně této technice. Ta mě nabíjela energií a byla součástí mého relaxu a odpočinku. Zjistila jsem, že jsem schopna i tři hodiny vkuse vůbec nevnímat své okolí a pouze se soustředit na práci.

Při studiu vysoké školy a dále plnění mateřských povinností jsem na kresbu ani malbu neměla vůbec čas, jen občas jsem nakreslila nějaký portrét tužkami na přání.

Po odeznění těchto časově náročných období jsem se začala k této tvorbě postupně vracet a díky již už snadnému přístupu k informacím v rámci internetu jsem se začala zajímat také o teorii kresby a moderní výtvarné umění. Musím ale přiznat, že mi zpočátku vůbec nešlo nic nakreslit, nedokázala jsem si správně uvolnit ruku a výsledky nebyly zrovna výstavní. Zde jsem si ověřila, že kreslení je jako např. jízda na kole: naučíte se jí, i když ze začátku to může být těžké, mohou Vás provázet pády ... Ale pokud to nevzdáte a budete poctivě trénovat, můžete vyhrát i ten nejtěžší závod. Když naopak na nějaký čas na kole jezdit nebudete, určitě zpočátku v tom nebudete hned tak dobří jako dříve, ale ty základní dovednosti stejně už nikdy nezapomenete ...

Začala jsem kreslit hodně portrétů na přání pro své známé a přátele, kdy při opakovaných připomínkách, že nechápou, jak to můžu nakreslit a nevěřili mi, že se to dá i naučit, mě přivedli na myšlenku je o tom přesvědčit. Domluvila jsem se v místní základní škole, že bych začala učit děti kreslit v rámci školního kroužku, to byl rok 2018. Následovala milá odezva od některých rodičů, že by se to také chtěli naučit. Otevřela jsem si tedy odpolední kurzy také pro dospělé v místní škole, kdy jsem se snažila, aby si zkusili všechny techniky kresby i malby a každý si nějakou z nich oblíbil. A hlavně, aby pro ně bylo kreslení a malování relaxem, dokázali si odpočinout a alespoň na těch pár hodin zapomněli na každodenní starosti. Aby jim zkrátka tato činnost dělala radost úplně stejně jako mně ..... Od roku 2022 se mi splnil můj sen a mám  konečně výtvarný ateliér v prostorách přístavby radnice městyse v Bernarticích, kde mohu naplno provozovat své výtvarné kurzy a sama se věnovat vlastní tvorbě ....